Cesta kolem ČR - 4. ročník 2015

[09.08.2015]

Letos jsme vycházeli z Chebu (i když původní plán byl začít v Aši) a doputovali jsme do Klášterce nad Ohří. Putovali jsme od 1.8. do 7.8.2015, ušli asi 150 km.

podnázev cesty "Po červené" - tedy alespoň víceméně, kromě několika krátkých úseků po jiné barvě a několika delších kdy jsme né přímo zabloudili, ale barvu neúmyslně opustili

1. den (sobota 1.8.)

Cheb - Skalka - Komorní hůrka - Františkovy lázně - Žírovice (13 km) mapa

V Chebu jsme se sešli na nádraží kolem půl druhé. Bára, Hanka a Přemek jeli z Prahy, já z Varů a vlaky přijeli přibližně ve stejnou dobu. Po krátkém rozhodování kudy půjdeme, jsme se i přes původní lehký odpor některých členů rozhodli jít přes město. Dokonce přišlo i nadšení z toho, že Cheb je mnohem hezčí než v představách, které byly spíš negativní :)

Prošli jsme přes náměstí, kde jsme si dali zmrzku (už to zase začíná) a kolem Špalíčku až dolů k Ohři. Tam jsme potkali paní, která svým oblečením splývala se zdí kostela a hole údajně připomínající hromosvody jí učinily téměř neviditelnou, takže jsme si jí všimli až po chvilce :-D dala nám radu kde se dá jít kolem hradu v nově upraveném sportovním areálu... Před vstupem (krytým mostem) jsme si udělali společnou fotku (která se tu možná objeví, možná ne). V průchodu byl nějaký mladý malíř, zdálo se, že maluje most, ale k našemu překvapení měl na obraze jakousi postavu. Prošli jsme areál a na konci vylezli na věž na mostu, kde začalo mírně poprchávat

Došli jsme pak k přehradě Skalka. Přešli jsme hráz a šli kolem přehrady, kolem vyhlídky a došli do Skalky, kde jsme si dali v místním hotelu pivo. Původně jsme chtěli sedět venku, ale protože začalo zase pršet a začala smrdět kanalizace, šli jsme do vnitř, kde to bylo moc hezky zařízené. Paní vedoucí byla trochu divná, tak jsme zavzpomínali, ve kterých hospodách jsme narazili na divný personál a pomalu se vydali na cestu dál. Hned za hotelem mají hromadu zvířat, pštrosy, poníky, oslíky... Chvilku jsme je okukovali a vydali se směrem na Komorní hůrku.

Na Komorní hůrce jsme zjistili, že to není zase tak úžasné místo na prohlídku, ale chvilku jsme poseděli. Protože jsme se tak trochu špatně zorientovali vydali jsme se po značce na druhou stranu, kde jsme se na informacích, kde chovali slepice poptali na cestu a vydali se konečně správně směrem do Františkových lázní. Já jsem mimochodem zjistil, že ta díra co jsem od malička považoval za kráter sopky je jen těžební jáma, ale cestou jsme na vrchol sopky vystoupali, takže jsem si jí konečně užil :D

Po pár kilometrech jsme došli do Františkových lázní. Přemek vyzkoušel některý z pramenů, holky ošlahali Františkovi pindíka, který naštestí držel dostatečně pevně. Na náměstí jsme si dali teplé oplatky a hledali cestu dál. Na nádraží jsme konečně našli mapu a zjistili jsme, že většinu cesty můžeme jít po červené. To mi udělalo radost, protože jsem si nemusel pamatovat různé úseky cesty po různých barvách. Za nádražím jsme hledali červenou značku, která byla tak obrovská, že si jí nikdo z nás nevšimnul :-)

Začli jsme být už trochu unavení a měli namířeno na SOOS. Za Františkovýma lázněma jsme začali hledat místo na přespání. Došli jsme pak až do Žírovic, kde jsme se kousek za továrnou vydali do lesa. Nejdřív nebylo kam zalézt, kvůli plotu a strži, ale nakonec jsme našli remízek s duby.  Zalezl jsme do hamaky a litoval, že jsem si rovnou nepřipravil věci na spaní. Byl jsem děsně unavenej tak jsem nemluvil, a celkově bylo ticho :) Asi po hodině jsem dokázal vylézt a připravit se na spaní. V noci se kolem nás ozývali různé divné zvuky, chviku jsem si myslel, že na nás přišli divočáci. Ale ukázalo se, že praskání které jsem slyšel zprava vydával Přemek z leva a mlaskání divočáků byl ohňostroj v nedaleké vesnici :D

2. den (neděle 2.8.)

Žírovice - Stodola - Nový Drahov - Hájek - SOOS - Vonšov - Starý Rybník - Skalná - Velký Luh - Lomnička - Vackov - Luby (22 km) mapa

Když jsem se ráno probudil, Hanka už si připravovala královskou snídani :) Připravili jsme se na cestu a vyrazili jsme. Vraceli jsme se k silnici a zjistil jsem, že nejsem jediný kdo si myslel, že v noci okolo nás běhají divočáci.

Hned ze začátku cesty jsme viděli běžet po louce lišku. Prošli jsme i kolem motýlího domu. Podle toho, že měli zavřeno jsme zjistili, že ještě nebude ani deset hodin. Došli jsme do Nového Drahova, kde byly krásné staré domky a statky. Hned za Drahovem jsme na trávě vedle silnice viděli krávu s teletem. Tak si tam tak vykračovaly... Za chvilku kolem nás projelo větší auto, Bára usoudila, že tak kráva utekla jim a informovala pána, kterým směrem se vydala, ale to už se blížila ke svému stádu, tak to jen pán z auta okontoloval a vrátil se. Prošli jsme nedaleký Hájek a došli kolem úzkokolejky kde nás lákali na projížďku, která bude za chvilku v deset na SOOS, odkaz2, odkaz3.

Na SOOSu jsme si sedli do kiosku, tam jsme se trochu občerstvili, já si dal cheeseburger, který byl překvapivě výborný a vydali se na prohlídku SOOSu. U paní na pokladně jsme si nechali batohy. SOOS byl po několika týdnech tropických veder dost vysušený a na místech kde to obvykle bublá byla akorát oranžová hlína. U prvního většího vývěru vody si Bára umyla nohy (což se zřejmě nesmělo, ale je to rebelka :). Pak jsme cestou dále viděli další pramen, který byl znečištěný humáty. Projel kolem nás úzkokolejný vlak a já zjistil, že ti humáti nejspíš žerou otisky prstů, protože jsem měl po smočení ruky úplně hladké prsty. Došli jsme zpět do výchozího bodu, cestou jsem si dal zmrzku, vyzvedli si batohy, načerpali vodu na cestu a vydali se dál.

Kousek za SOOSem jsme narazili na značku pozor včely, přesto, že na tabuli byl spíš obrázek sršně. Tam jsme poprvé skoro ztratili cestu, ale KČT - klub českých turistů - nás nedostal (i když v dalších dnech se mu to povedlo), přešli jsme trať a za chvilku byli zpět na červené. Šli jsme dál a bylo pořádné horko, tak jsme si ještě na louce pod stromem na chvilku sedli. Prošli kolem zříceniny na Starý Rybník, kde jsme si v restauraci Pohoda dali výbornou polívku a pivo.

Došli jsme do Velkého Luhu (cestou se nás opet pokoušel KČT neúspěšně zmást) a hned jsme se žačali koupat v prvním rybníku který jsme tu našli. Byly tam dvě děti a za chvilku přišel nějaký pán, který nás informoval ať se v rybníku nekoupeme, že tam vypouštějí hnůj a poslal nás k lepšímu místu na koupání a to k zatopené kaolince. Ještě jsme se museli znovu zeptat na cestu a když už jsme tam skoro byli, vzdali jsme to a vrátili se hledat cestu jinde. Další člověk nám poradil, že už je to kousek a my zjistili, že jsme se vrátili těsně před odbočkou. Při hledání jsme si natrhali a snědli pár špendlíků. Koupání bylo super, voda sice nebyla tak čistá aby bylo vidět 15m do hloubky, jak nám říkla ten první člověk, ale byla příjemná a čistá.

Cestou od vody jsme potkali ještě 2 rybníky a po chvilce jsme si ještě sedli na limonádu. Hanka se vrátila z hospody naštvaná, že tam 3 chlapi hodnotili její zadek. Při placení jsem pak zjitil, že ten 3 chlap byla ženská... a šlo se dál.

Kousek za Vackovem jsme si sedli a už přemýšleli kam zalehneme. Po chvilkce jsme zalezli do lesa, ještě jsme viděli asi kilometr daleko další zatopenou kaolinku, ale už jsme neměli chuť k ní jít. Tentokrát jsme si před spaním i povídali, zavěsili jsme se a usnuli. V noci prý okolo pobíhala různá zvířata, vč. jednoho co zoufale chrčelo, ale to jsem nějak zaspal :)

3. den (pondělí 3.8.)

Luby - Horní Luby - Pod vodárnou - Tříslová - Vysoký kámen - Kostelní - Na Jitřence - Pod Počáteckým vrchem - Krásná - Kraslice (23 km) mapa

Ráno jsme se vydali na další cestu. Za chvilku jsme došli do Lubů. Prošli kolem nádraží a hledali kde si doplníme vodu a jídlo. Potkali jsme paní a Bára se hned ptala, jestli jde na nákup nebo z nákupu :D micméně jsme se dozvěděli kde je obchůdek. Udělali jsme malý nákup, nasnídali se. Mezi tím přijel do obchodu takový těžko slušně popsatelný mladík, který se tvářil jako mistr světa :D Prošli jsme přes golfové hřiště po kterém se po chvilce přehnal chlapík s holkou na čtyřkolce, ta vřískala a tak mě různě napadalo, kde asi byli a co tam asi dělali :D

Prošli jsme kolem zříceniny zámku Luby a za chvilku došli k rozcestí s rozhlednou U Strejců , kterou jsme pro její položení na kopci do kterého se nám moc nechtělo nenavštívili (nechápu, že ty rozhledny nemůžou dát někdy do údolí) Po chvilkce jsme došli k domku, kolem kterho jsme nejspíš prošli přes jeho pozemek (i ti kulišáci z KČT) pán se ale nezlobil a ještě nám poradil kudy jít.

Došli jsme na rozcestí Pod vodárnou. Chvilku jsme si odpočinuli a šli dál na Vysoký Kámen, před kterým jsem se najedli, a pak podívali na nádherný výhled z Vysokého Kamene.

Za kostelní jsme prošli kolem domku, který byl nejspíš podminovaný aby se tam nikdo nedostal a za loukou si asi na půl hodiny lehnuli a odpočívali. Pak jsme téměř bez přestávky došli až do Kraslic. Na začátku jsme si dali v takové menší restauraci jídlo a pivo a pak šli hledat nádraží. Nakoupili jsme něco málo v Bille, poptali se na cestu a šli hledat místo na přespání. Dneska jsme poprvé dobrovolně opustili červenou a vydali se po modré, kde jsme narazili na postaršího sporťáka, který nám radil kde spát, kromě jiného u hřbitova nad Stříbrnou, ale tam jsme došli až ráno (a navíc to na tom hřbitově vypadá dost strašidelně)

Přemek za chvilku upozorňoval, že už je 19:06, a že už bysme měli zalehnout, i když v tu chvíli nebylo kde. Za chvilku jsme ale místo našli a zakempili. Otevřeli jsme tuc tucy a paštiku a slavili, že Hanka zítra odjíždí (ne uplně doslova, protože jsme rádi, že s námi šla :) 

4. den (úterý 4.8.)

Kraslice - Tisová - skoro Bublava - Stříbrná (4,5 km) mapa1
Stříbraná rozc. Nancy - Rájecké údolí - Pod Vysokým vrchem - Rolava - Slatinný potok (16 km) mapa2

Ráno po snídani Hanka odešla na vlak. Přemek se trochu loudal s přípravou na cestu. Vydali jsme se dál po modré, kolem zmíněného hřbitova a chvilku na to jsme ztratili modrou. Cesta byla celkem dobrá (na mapě jsem jí ale spíše odhadnul). Došli jsme k nějakému rozcestí, kde se zdálo, že jsme jinde než jsme a vydali se směrem z kopce. Došli jsme k nějakému domku, kde jsem chybně určil směr a my se vrátili zpět na Stříbrnou, ach jo. Nějaký pán nám poradil, že za chvilku jede směrem na Bublavu autobus a tak jsme chvilku počkali a nechali se asi 1km svézt (pokračování viz mapa 2)

Vydali jsme se dále, nějak nám nezafungovala komunikace a tak jsme pokračovali spíš v tichu. Došli jsme do Rájeckého údolí, které je pár stovek metrů od Skalního města. Tady jsme se v potoce vykoupali, najedli a šli dál. Přemek měl nafoklý kotník od štípnutí hovada. Šli jsme asi kilometr do kopce, Přemkovi se cesta nezdála dobrá pro jeho kotník a navíc nám docházela voda a tak usoudil, že nejlepší bude cestu ukončit a vrátit se. Nenechal se přesvědčit a tak se vrátil zpět do Prahy. Je ale pravda, že od té chvíle nám cesta šla mnohem více od nohou :)

Kousek před Rolavou se nám zase ztratila červená značka. Chtěli jsme totiž dojít k domkům které byly u cesty a bylo jich celkem asi 6 a požádat o vodu, ale k našemu překvapení tam nikdo nebyl (se divim). Našli jsme ale studánku, ze které tekla čistá a ledová voda. Ve chvíli kdy jsme našli zelenou značku nám došlo, že nám někde unikla odbočka z červené, ale protože se ze zásady nevracíme (zásadně se nám totiž nechce :) a navíc je to vlastně tak trochu jedno, vydali jsme se dál po neoznačených cestách směrem na Nové Hamry, kde si pamatuju, asi před deseti lety dobrou restauraci.

Cestou jsme si okoupali nohy v potoku. Před Hamrama jsme potkali týpka (pro jeho dobro jen jednou) který řekl, že do Hamrů je to slabý kilák a půl, protože venčil jakéhosi bišonka, zdálo se pravděpodobné, že Hamry nebudou daleko, nicméně jen k prvnímu rozcestí to bylo minimálně 1 a půl km, po dalších 2 km Bára skoro až zuřila :D a nepomohlo ani zchlazení nohou. Došli jsme na parkoviště a zjistili, že do Hamrů je to ještě další 3 km, tak jsme se vydali opačným směrem po naší cestě a zakempili, kousek od potoka.

Po tom co jsem zalezl do hamaky začalo divně foukat a zdálo se, že bude pršet. Doufal jsem, že ne, že se mi to jen zdá. No v noci začalo krápat. Vytahnul jsem plachtu, ale než jsem jí natahnul bylo víceméně po dešti.

5. den (středa 5.8.)

Slatinný potok - Pod Čihadlem - Slatinný potok - Pod Čihadlem - Vlčina hájovna - Horní Blatná - Vlčí jámy - Blatenský vrch - Pod Blatenským vrchem - Bludná rozc. - občerstvení U Červené jámy - Hřebečná - Mrtvý rybník - Pod Špičákem rozc. - Božídarské rašeliniště - Boží Dar - Neklid (27 km) mapa

Ráno jsme vyrazili směrem na Klínovec. Za potokem jsme se kochali výhledem na vyhozenou matraci či co a co se opět nestalo, ztratili jsme červenou. Šli jsme s tím, že jí určitě najdeme, což se po výstupu do kopce povedlo. Co už se nepovedlo bylo to, že jsem zase určoval směr kterým se vydat. Takže jsme po prudkém sestupu opět narazili na matraci. Opět nás čekal stejný výstup jako před chvilkou. Na červené jsme se vydali už správně, ale kousek po dalším rozcestí nás červená opět samovolně opustila (KČT no ty vole) ale zase jsme jí našli a pak bez další ztráty trasy jsme došli až do Horní Blatné. Před Blatnou jsme ještě potkali nějaké 2 paní, které každý rok po okolí cestují a hledali nějakou novou cestu v okolí Perninku.

V Hroní Blatné, jsme se rozhodovali do jaké půjdeme restaurace, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme zůstali u té první hotel Modrá Hvězda. Jídlo bylo úžasné dali jsme si polívku, já ještě salát z červené řepy a pak jsme si nakonec ještě dali naprosto nepřekonatelné borůvkové knedlíky a pak napůl ještě borůvkový koláč. Pokecali jsme s pánem u vedlejšího stolu, který podnikal podobnou cestu jako my, ale na kole. Nakoupili jsme nějaké jídlo, poslali pohledy a vydali se dál. Cetou na Blatenský vrch jsme minuli vlčí a ledové jámy  (vlčí jámy).

Po několik km jsme narazili na občerstvení u Červené jámy, o kterém nám Bára vyprávěla, že tam byla v zimě. Vlastně jsme sem došli aniž bysme věděli, že to je tady :) Bylo to moc příjemné, dali jsme si zase koláč z červeného rybízu a pivko. Lidé kteří přišli po nás se ptali proč se to tu jmenuje u červené jámy, a nečekaně to bylo proto, že tu je nedaleko červená jáma (i když vůbec červená nebyla)

Došli jsme až k Mrtvému rybníku, kde se Bára vykoupala (no spíš se smočila v hnedý břečce :) poseděli a šli dál. Dále jsme na cestě našli odbočku pro běžkaře, kde byl zákaz pěších, což jsme tak trochu z důvodu zvednuté závory neakceptovali a vydali se zkoumat krásy rašelinišť (což jsme v tu chvíli ještě nevěděli, ačkoli mě napadlo, že to by moh být důvod zákazu vstupu) Po několika stovkách metrů mi Bára půjčila jednu ze svých holí a hledali jsme cestu kde se nepropadneme, ze začátku to celkem šlo, ale ke konci cesty, už jsme byli opravdu na vážkách jestli se nevrátit, ale bylo to moc daleko na to abysme to vzdali, postup se dost zpomalil. Hole se bořili do rašeliny (my naštěstí ne) a nakonec se nám podařilo šťastně dostat až do Božho Daru (cesta na mapě je spíš odhad, kudy to asi vedlo).

Na Božáku jsme si v hospůdce Špičák dali pivo a tlačenku a Bára ještě chleba se sádlem a pořádnou vstvou soli a pak se ještě vydali dál směrem na Klínovec. Nakonec jsme skončili nad sjezdovkou za Božákem pod větrnýma elektrárnama něco kolem půl desáté v noci. Krásně nám elektrárny do noci hučely, ale nedalo se u toho dobře spát. 

(kromě Horní Blatné jsme od Kraslic skoro neviděli civilizaci a bylo to tak zajímavé, že jsme vymysleli na příští rok survival cestu, bez civilizace, kdo nebude mít dostatek jídla a pití, tak je po něm)

6. den (čtvrtek 6.8.)

Neklid - Klínovec - Loučná - Háj - Kovářská - Nové Zvolání - Vejprty (22,5 km) mapa

Ráno jsme vyrazili směr Klínovec, který už byl opravdu kousek. asi 200m pod Klínovcem jsme zašli do takové malé boudičky na snídani (čti pivo) a šli dál na Klínovec. Odsud jsme šli po červené po sjezdvce z celkem prudkého kopce až do dolní stanice lanovky. Dále jsme se vydali po neznačené cestě do Háje. Chtěli jsme si zajít do restaurace Johanka, ale pán od vedle z penzionu Na Staré Faře nás od toho odrazoval, že budeme nasr*ní. Jídlo prý stojí za ho... a pivo mají drahé. Chvilku jsme ještě pokecali a vydali se na hotel Arnika, který nám pán doporučil. I když ještě neměli otevříno rádi nás obsloužili.

Došli jsme až do Kovářské (prošli jsme kolem nádraží kde se točil film Hlídač č. 47), kde jsme potkali dva kluky, kteří už tu byli týden a ptali se nás nově příchozích, jestli nevíme o nějaké hospodě. Hospůdku jsme našli, dali jsme si něco k jídlu a pak se šli koupat do nedalekého rybníka. U stavidla se koupala hromada dětí, skákaly do vody a blbnuly. Než jsme odešli od rybníka, tak tam přijel nějaký chrčící cyklista a pak lidi se čtyřmi psy. Nad Kovářskou před vstupem do lesa, jsme doplnili vodu z pramene u silnice.

Když jsme došli do Nového Zvolání, hledali jsme něco, kde se můžeme napít. Kromě jiného jsme zase šli kolem pštrosů. Potkali jsme takového milého chlapečka, který nám poradil, kde je hospůdka. Šli jsme se tedy podívat a po zazvonění mi paní řekla, že mají až od šesti (bylo asi půl páté) a že máme počkat. Chvilku jsem myslel, že máme počkat chvilku a přijde, ale po chvilce když nepřicházela tak jsme usoudili, že asi myslela počkat do šesti, tak jsme šli dál. Jeden pán nám dal informaci, že nejbližší hospoda je až ve Vejprtech. Dále jsme prošli kolem několika domků, kde byla jedna rodina, které opravdu moc chutnalo (usouzeno dle jejich rozměrů) a protože tu ke konci obce byla popelnice tak jsme se najedli :D

Do první hospody (hotel Harlekin) ve Vejprtech jsme okamžitě zapadli. Dali pivo, něco malého k jídlu a šli dál. Šli jsme cestou kolem našich opálených občanů (což zrychlilo náš krok :) Před náměstím jsme se jedné paní zeptali kde by se dalo nakoupit a tak nám otevřela obchod a nakoupili jsme u ní :) Pak jsme se nějakých holek ptali na zkratku k vodní nádrži Přísečnice. Šli jsme tedy zkratkou, po pěkných cestách kde se k nám málem přidal i jeden pejsek a kousek za Vejprtama jsme zalezli do lesa.

Našli jsme po delší době místo na přespání, ale bylo rozryté od divočáků, tak jsme se přesunuli asi o 20m dál a doufali, že v noci nepřijdou na baštu.

7. den (pátek 7.8.)

Vejprty - Kryštofovy Hamry, Černý Potok - vodní nádrž Přísečnice - Kotlina - Měděnec žel.z. - Ski areál Alšovka - Průsek - Klášterec nad Ohří (21,5 km) mapa

Ráno byl ještě plán dojít během dneška a zítřka do Chomutova. Měl jsem radost, že nás v noci nesežrali divočáci. Vydali se zpět k silnici hledat nodrou značku. To už se nám nepovedlo, akorát jsme křížili žlutou, po které jsem si pamatoval, že není vhodné jít. Tím, že jsme se vydali zkratkou jsme k přehradě dorazili z jiného místa než jsem myslel a obešli přehradu z druhé strany. Bylo veliké vedro a docházela nám voda. Bára dost nadávala, když zjistila, že se v přehradě nesmí kvůli uchraně pitné vody koupat, ačkoli to byl plán, který jsme vymysleli ještě před Vejprtama.

Pod přehradou jsme se rozhodli, že změníme směr, protože po směru minimálně 10km nic nebylo. Došli jsme tedy na rozcestí před Měděnec, cestou jsme si ještě v potůčku pod mostem smočili nohy a trochu se ochladili. Celou cestu jsme šli v úporném vedru skoro v kuse s minimálníma přestávkama. Zbývalo nám celkem asi půl litru vody a tak jsme byli rádi, když jsem ve zdánlivě opuštěném něco jako restaurantu na křižovatce Měděnec/Klášterec viděl člověka, který nám prodal vodu, okamžitě jsem najednou litr vody :)

Dali jsme se dále po modré, cesta vedla ze začátku po silnici, což nebylo vůbec přijemné. Ve Skiareálu Alšovka jsme si v občerstevní u Richarda dali ještě pivo, poseděli a vydali se dolů do Klášterce nad Ohří. Převýšení bylo asi 500m, cestou jsme smáčeli nohy v potoce. V Klášterci jsme se najedli a pomalu se vydali na nádraží. Když jsem studoval jízdní řád MHD, tak se Bára zeptala nějaké ženy na cestu k nádraží. Když jsem se otočil zjistil jsem, že je to moje teta :) Šli jsme kousek cesty společně a před nádražím jsme si dali zmrlinu, bylo takové horko, že jsem si dal šest kopečků. Na nádraží jsme přes hodinu a půl čekali na vlak a kecali...

takže za rok survival... :)






přidat komentář